Vyberte stránku

Je zrušení letošního ročníku vidláckého mejdanu předzvěstí konce Rádia Dixie? Už je zakázali nebo jim jen došly prachy? Čtěte a dozvíte se, jak je to doopravdy…

Možná jste tuhle zprávu zaregistrovali na facebooku nebo se k vám odněkud dostala ústním podáním, každopádně je to pravda. Dixie On The Road 2020 jsme byli nuceni zrušit. Už to vypadalo, že se podaří znovu obnovit tradici pohodových srazů amerických kár v téměř kultovním autokempu Konopáč u Heřmanova Městce a přidat k burácejícím osmiválcům ještě obdobně „americky“ postižené jedince zabývající se vojenskou historií a podobnými koníčky, prostě nechat celý náš vidlácký projekt RadioDixie.cz obživnout ve 3D.

Třeba není všem Konopáčům konec, uvidíme příští rok…

První ročník, kterým jsme zároveň oslavili páté narozeniny Rádia Dixie, se loni povedl. Alespoň reakce prakticky všech návštěvníků, se kterými jsem měl možnost osobně či po mailu nebo telefonu mluvit, přesně takhle vyzněly. Jasně, nějaké ty organizační věci mohly vyjít líp, určitě bylo potřeba zapracovat na cateringu, ale to podstatné vyšlo. Všem nám bylo na Konopáči fajn, vládla všeobecná pohoda a kamarádská atmosféra a furt se něco zajímavého dělo. Auťáků se nakonec sjelo lehce přes 300, takže na druhý ročník bylo založeno víc než dobře. Víc si o prvním ročníku Dixie On The Road můžete přečíst ZDE anebo skoukněte fotogalerii ZDE.

Americká armáda se role security teamu Dixie On The Road zhostila naprosto profesionálně

Jedinou vadou na kráse bylo to veliké finanční minus, se kterým celá ta taškařice skončila. Totálně nám zkolabovala propagace akce v nejbližším okolí i blízkých Pardubicích či Chrudimi, příliš nespolupracovalo ani počasí (ještě ve čtvrtek byla předpověď na víkend přímo hrůzostrašná, takže se ani není důvod divit, proč naprostá většina aut přijela v sobotu dopoledne a navečer zmizela pryč) a upřímně řečeno, s tím programem a technickým zabezpečením okolo jsme se taky zbytečně moc rozšoupli. OK, chybama se člověk učí. Druhý ročník měl všechno napravit.

Bez harleyů a indianů by to nebylo ono

Hlavním lákadlem Dixie On The Road 2020 měl být známý véosmičkový nadšenec Ivan Mládek se svým Banjo Bandem, na louce vedle kempu byla připravena regulérní bitva z období americké války Severu proti Jihu za účasti téměř stovky reenactorů obou válčících stran (včetně dělostřelectva), proběhnout měla řada nejrůznějších soutěží, hudebních vystoupení a samozřejmě vše za doprovodu krásných holek všude kolem. I termín jsme pro jistotu posunuli o týden dozadu kvůli lepšímu počasí. A dokonce jsme měli připravené i vlastní vidlácké pivo…

Škoda té bitvy, rebelové i jankové už si mnuli ruce, jak to těm druhejm daj sežrat…

Leč člověk míní a generální sponzor mění. V polovině února ale bylo rázem všechno jinak. Hlavní partner, který měl letošní Konopáč finančně zastřešit, byl nucen svoji účast na akci zrušit. A bylo po ptákách. Další propad v řádu několikaset tisíc si už z vlastích peněz dovolit prostě nemůžeme. Snažit se jít cestou navyšování vstupného či osekání programu do podoby „tady máte párek, pivo, místní kántry kapelu za pusu a bavte se tady, jak umíte“, to jsme zavrhli hned v zárodku. Sehnat jiné sponzory takhle nahonem se (poměrně logicky) taky nepodařilo, takže nezbylo než všechno odpískat.

Než to dělat blbě, lepší to nedělat vůbec. Moc nás to všechny mrzí, na Konopáč jsme se těšili stejně jako vy, ale další finanční sebevraždu už páchat fakt nehodlám – tedy pokud mám mluvit sám za sebe. Omlouváme se všem, kterým jsme pokazili plány na fajn víkend a uvidíme, jestli se nám povede vše v dobré obrátit příští rok 2021. Anebo převezme štafetu někdo jiný a americké káry se na Konopáč vrátí pod jinou hlavičkou. Proč ne, nakonec. Pokud se někdo takový najde, rádi mu pomůžeme, jak nám to naše síly dovolí.

Místo zápasů v bahně jsme měli připravenou jinou, též oku pánského publika lahodící taškařici.

S odstoupením generálního partnera Dixie On The Road 2020 bohužel souvisí i ještě jedna věc, a to další budoucnost celého projektu RadioDixie.czDixieGear.cz. Ta samá firma totiž měla odkoupit většinový podíl v obou s.r.o., které provozují internetové Rádio Dixie, webmagazín a shop s vidláckým outfitem DixieGear.cz a poslat tak celý projekt na podstatně vyšší level, tam, kam my už to vlastními silami a penězi nedotáhneme. Takže mobilní aplikaci pro komfortnější poslech rádia a podcastů si můžeme zase schovat do šuplíku, stejně jako do detailu připravenou tištěnou podobu Dixie ve formě 120ti stránkového čtvrtletníku, o dalších drobnějších vychytávkách ani nemluvě. K ledu jsme tak museli (doufejme dočasně) odsunout i radikální rozšíření sortimentu eshopu, a to jak co do rozsahu motivů oblíbených triček, tak i zbrusu nové a kvalitnější verze textilu vyráběné přímo na zakázku. Plus pytel prkotin. No, život jde dál.

Nejúspěšnější motivy z podzimní kolekce 2019 půjdou samozřejmě do reedice. CSA dělostřelectvo rozhodně.

Takže rok 2020 bude totální vidláckej punk, zdá se mi. Musíme se z toho nějak vyhrabat sami. Hrát budeme zcela jistě dál, pozici nejposlouchanějšího nezávislého internetového rádia v ČR rozhodně nezahodíme. Stále oblíbenější podcastové audiospeciály pojedou taktéž plus minus v současné podobě a články v internetovém magazínu taktéž, prozatím v režimu 1 nehudební článek týdně. Každý pátek se tak můžete těšit na nové příběhy a zajímavosti z americké historie i současnosti, vonící benzínem i střelným prachem, samozřejmě s příchutí amerického Jihu.

Už jste četli třeba nejnovější článek našeho železničního guru Richarda Spitzera o tom, jak železnice bojovala ve válce Severu proti Jihu? V magazínu RadioDixie.cz najdete zajímavého čtení za ty roky fakt hodně.

Podstatné je ale to, že tohle všechno jsme dnes schopni ufinancovat ze zisku eshopu, tedy jen a jen díky vám, kteří jste nás podpořili tím, že jste u nás nechali nějaký bankovky. V roce 2019 jsme se s obratem lehce přehoupli přes magické číslo 2.000.000 Kč a k tomu nelze dodat nic jiného, než hluboké DÍKY! Když se odečte dépéháčko, nákup textilu, reklama a další běžné náklady, výsledný zisk tak akorát pokryje provoz celého toho cirkusu. Nových motivů na trika a mikiny máme připravených docela dost a teď, když už se nemusíme ohlížet na to, abychom náhodou nezpůsobili novému investorovi nějaký problém, můžeme radikálně přitvrdit. Jarní kolekce bude ještě trochu improvizovaná, ale ono si to přes léto sedne, nakonec se budete moct přesvědčit sami, se stánkem po akcích budeme jezdit samozřejmě dál, podobně jako loni.

Dotisk největšího bestselleru roku 2019, LGBT cowboye jsme museli posunout na konec března. Právě se přešívají labely na krku a pak hurá do tiskárny.

Nicméně plánů na nakopnutí celého Dixie na nový, vyšší level, se rozhodně nevzdáváme. Jednání s dalšími potenciálními partnery probíhají a uvidíme, kam nás to zavede. Rozhodně to celé není jen a jen o penězích, určitě nezahodím práci a energii desítek lidí za těch 6 let do kanálu a nenechám z celého Dixie nějaký korporát udělat módní, korektní a bezzubý projekt typu „Maxim po americku“. Ekonomicky už jsme z nejhoršího venku a teď už „jen“ zbývá vytáhnout obrat eshopu o další kus výš, poplatit ty minusy, které se nám tady za poslední roky nahromadily a to, co ze zisku zbyde, investovat tak, aby celé Dixie bylo ještě lepší, zábavnější, aktuálnější atd.atd. Pokud by se čirou náhodou mezi vámi našel nadšenec, který by s námi chtěl do toho jít, určitě bychom se nějak dokázali domluvit, zas o tak velké bankovky naštěstí nejde.

Ani na vůni černýho střelnýho prachu nemůžeme při plánování reedic zapomenout. Do konce března by mělo být naskladněno.

Tak nám držte palce, ať se z toho všeho se ctí vymotáme, děkujeme moc za vaši podporu i za objednávky na DixieGear.cz a ještě jednou sorry, že se letos v květnu na Konopáči bohužel neuvidíme. A nezapomeňte – The South Will Rise Again!

Váš

Marty